Před posledními volbami se mezi Piráty vedla ostrá diskuse, zda kandidovat v koalici společně s hnutím STAN. Jak známo, mezi členy nakonec zvítězil názor ucházet se o hlasy voličů společně jako „PirStan“. Zdálo se to výhodné, protože v té době měli Piráti ve Sněmovně 22 poslanců, zatímco STAN pouze 7. 

Nakonec dostali zapravdu skeptici mezi Piráty, kteří veřejně varovali před tím, aby je Starostové a nezávislí nepodvedli tajnými výzvami ke kroužkování a tím fakticky Piráty nevyklidili z poslaneckých lavic. Stalo se. Hnutí STAN místo původních sedmi získali 33 poslaneckých křesel a Piráti spadli z původních 22 na čtyři poslance. Dokonce se vedla debata, zda jednací řád Poslanecké sněmovny vůbec Pirátské straně s pouhými čtyřmi zákonodárci umožňuje založit poslanecký klub.

Média a nejspíš i samotní Piráti se tak začali zabývat otázkou, jaký osud potká bývalé poslance, kteří většinou počítali se znovuzvolením a jistými výraznými příjmy na další čtyři roky. Ihned začaly spekulace, kolik exposlanců zaplní místa politických náměstků či jiných funkcí, které podléhají jmenování ze strany ministrů.

V květnu letošního roku přišel server Novinky se zjištěním, že každý čtvrtý Pirát má příjem ze státního rozpočtu. „Své příjmy z veřejných rozpočtů nahlásilo na stránkách 258 Pirátů a Pirátek. Po upozornění Práva, že v seznamu chybí někteří europoslanci a ministři, číslo stouplo na 267. Vzhledem k tomu, že Pirátů je celkem 1184, z veřejných rozpočtů přiznává peníze skoro každý čtvrtý Pirát,“ napsal server.

Téma ve středu na plénu Poslanecké sněmovny vytáhla i bývalá ministryně pro místní rozvoj a nynější místopředsedkyně dolní komory Klára Dostálová (ANO). Kritizovala vládní koalici, že hodlá v rámci tzv. konsolidačního balíčku občanům masivně zvýšit daně, ale sama na sobě šetřit nehodlá.